New Zealand adventure!

Nuze, planovana operace “sundejme se do deviti” vysla tak napul. Ackoli jsem s Markem dorazil z mesta kolem pulnoci, diky letite praxi jsme byli schopni rano vyskocit jako rybicky a kolem osme s mensi jiskrou v oku opustit Dunedin. Cekala nas krasna cesta po jiznim pobrezi do Invercargilu. A opravdu bylo na co koukat. Vetry bicovane utesy a civilizaci skoro nedotcena krajina ukryvajici nadherne plaze…co vic si prat. Roman samozrejme dostal povesti beach boye skupiny a strhavaje ze sebe… Celý článek ›

Po delsi dobe zdravim sve verne ctenare. Vim, ze to je uz skoro ctvrt roku, co jsem nenapsal ani carku a asi by bylo zbytecne se na cokoli vymlouvat – jsem proste lina osoba. Takze to beru komplet na sebe a pokusim se to v nasledujicich dvou tydnech trochu napravit. A proc zrovna v nasledujicich tydnech? Vec se ma tak, ze v pulce listopadu jsem letel na mensi navstevu do cech (co se delo do te doby asi netreba nijak zvlast rozepisovat – jednoduse makani v Christchurch, obcas nejaky vylet… Celý článek ›

"Kdy zas neco napises?" "Proc si se tak dlouho neozval?" "Vsichni se tesi na novy blog" Jop, kdo by to byl rekl, ale vypada to, ze druha strana sveta je lacna po novinkach. Tudiz dejme davu co chce. Ne ze bych si tedy myslel, ze pulka mych znamych denodenne refreshuje tenhle zapadly platek. Moc dobre si uvedomuji, ze drtivou vetsinu z tech 6K navstev tvori moje mamicka, ale tak precijen se mi bude lehceji psat pri predstave sirokeho spektra ctenaru nez vicemene jen prepisovat emaily, ktere… Celý článek ›

Zdravíme domů! Není teda moc o čem psát, jelikož se náš aktuální program skládá převážně z práce (kdo by to byl řekl, že tohle někdy napíšu), ale jelikož po delší době žijeme jako lidi a tím pádem jsme imrvére online, přistává nám ve zprávách pořád ta samá sestava otázek. Takže vzhledem k mé lenosti stále dokola odpovídat na to samé raději v rychlosti sepíšu nějaké ty základní otázky a odpovědi na ně.) Kolik tam máte hodin? Klasická… Celý článek ›

Nuže, další tři týdny za náma a začínáte mi zase zahlcovat mejl otázkama jak se jakože máme, jestli žijeme a vůbec co a jak…takže to vypadá, že budu muset zase sesmolit pár řádek.) A abyste neřekli, že vás zanedbávám, přidám výjimečně i písničku.) Nevím teda jestli ji oceníte, ale pro nás to byla poslední dva měsíce taková menší hymna, takže na málokterý song se mi váže tolik vzpomínek. Navíc jsme přeci pokrokoví lidé, tak proč neposunout… Celý článek ›

Tak je to tady! Sešlo se několik potřebných faktorů (od volna v práci kvůli velkému dešti až po alespoň částečné zprovoznění mého macíka) a kupodivu mám i docela psavou náladu, takže se pokusím nějak zrekapitulovat ten poslední měsíc.) Pokud si dobře vzpomínám, tak při psaní minulého bogu jsme právě kempovali v autě na odpočívadle a čekali až přestane pršet. Hlavně jsme ale řešili otázku sprchy atd… přecijen jsme chlapci čistotní a jak já si… Celý článek ›

Nebojte, nezapomněli jsme na vás! Bohužel se minule pondělí stala menší nehoda - můj macík dostal zásah vodou a odešel do křemíkového nebe. Takže je ted v nemocnici a čeká se až mu dovezou náhradní orgány. Melo by to trvat cca dva týdny, takže další článek vyjde nějak tou dobou. A máte se na co těšit - první job, první výpověď na policajtech,ošetření v sanitce, nějaký ten výlet po okolí a tak... na nudu si stěžovat nemůžeme.) Celý článek ›

První krůčky mimo Auckland, první spaní v autě, první pokus o vaření... to vše a ještě více vás čeká na následujících řádcích! Jak se pomalu blížila poslední noc v našem pohodovém obydlí, začali jsme si říkat, že bychom mohli konečně vyřešit to IRD, účet v bance a podobné drobnosti, kvůli kterým jsme vlastně původně v Aucklandu chtěli zůstat takovou dobu. Vydali jsme se tedy v úterý na poštu... samozřejmě bychom to nebyli my, kdyby vše… Celý článek ›

Tak dalších pár dnů je úspěšně za námi a něco nám říká, že bychom měli využít free wifi než opustíme komfort hostelu a ukojit své zvědavé čtenáře další várkou informací z druhé strany světa.) Nuže, v pátek večer jsme se měli setkat s Markétou (chodili jsme spolu kdysi na základku a mamka ji pár let učila) a získat nějaké ty informace. Martínkovi se však na poslední chvíli udělalo nějak nedobře a tak jsem musel jít sám. Hezky jsme si pokecali,… Celý článek ›

Tak jsme tu! Necelých 18 tisíc kilometrů daleko a po přibližně 40ti hodinách strávených na letištích či ve vzduchu. Cesta to byla vskutku úmorná, ale kupodivu se nic hrozného nestalo a dorazili jsme v pořádku....ale popořadě.) Poslední dva týdny v ČR se podle původních plánů měli nést v duchu intenzivních příprav. Kromě všech byroktatických obíhaček jsem měl za úkol dát si menší rychlokurz na automekánika a Martin byl jmenován coby hlavní PR manager… Celý článek ›